Místo současného areálu aktivního odpočinku má velice bohatou historii. Nachází se totiž na místě bývalého rybníka Kuchyňka, který v důsledku nedostaku vody byl stále více zanedbaný, a tak se jej tehdejší členové místního národního výboru rozhodli zrušit a zbylý prostor využít jako místo veřejné skládky.
Vraťme se ale na samý začátek, tzn. do třicátých let 16. století, kdy větší část Veselí vlastnil jistý Jan Pleský z Levína, synovec rybníkáře Kunáta Dobřenského, který byl řadu let i jeho poručníkem. Historické prameny vedou k doměnce, že právě Kunát byl stavitelem kaskády Veselských rybníků. V této době vznikla na území dnešního Cholticka spousta rybníků, z nichž postupem času velká část zanikla. Stejný osud postihl, bohužel, i některé rybníky naší veselské kaskády. Původně ji tvořilo šest rybníků, větší z nich Horní, Návesní, Kuchyňka a tři níže položené rybníčky, které se zřejmě jmenovaly Hlubina, Čeperka a Rybníček. A právě ony již v Josefínském katastru z r. 1785 neexistují. Stejně tak už nenajdeme v našem okolí rybník Lepějovický (u hřbitova Lepějovice) nebo rybník Medenický (po jeho hrázi dnes vede silnice z Veselí k Cyklosu). V novodobé historii tedy existovaly na Veselí tři rybníky, z nichž osud jednoho z nich, Kuchyňky, postihl smutný osud rybníků z dávnější historie. Téměř 30 let uplynulo, než se území bývalého rybníka změnilo v tento areál.
Co se týče názvu bývalého rybníka, je tu jedna menší zajímavost. Ještě v letech kolem r. 1767 je na shématické mapě z tzv. Prvního vojenského mapování název Kuchinka (psáno tehdy s i a bez háčku). Na mapě z r. 1887 je ale již jméno Kachyňka. My, pamětníci, jsme ale vždy říkali Kuchyňka.
