Je bazická výlevná vyvřelina prvohorního stáří vzniklá z gabrového magmatu. Jeho stáří je 430–440 miliónů let. Struktura není většinou makroskopicky viditelná.
Pokud je viditelná, můžeme v hornině pozorovat velmi drobné, bělavé, čárkovité plagioklasy. Barva je šedozelená, zelenočerná až šedočerná.
Postup při určování: Hornina je jemnozrná, tedy výlevná. Tmavá, proto bazická. Nemá však porfyrický sloh s pravidelnými vyrostlicemi pyroxenu ani olivínu – nejedná se tedy o čedič. Nemá rovněž typickou barvu běžných melafyrů.
Diabas je zrnitá až celistvá směs živce trojklonného (obyčejně labradoritu) a augitu, vedle nichž se vyskytují magnetovec, železo titanové a jehlice apatituů v mnohých odrůdách je pozorována též tmavá slída, olivín a křemen, někdy pyrit. Mineralogickým složením se diabasy přibližují čediči či melafyru, liší se však nepřítomností skelného nebo poloskelného tmelu a svým geologickým stářím.
Živce i augity bývají v diabasech přeměněny. Živce v kaolinovou, augity v zelenou, chloritu podobnou hmotu, která se nazývá viridit. Barva diabasů je obyčejně tmavě zelená až černě zelená. Někdy jsou živce nebo shluky jeho krystalů větší velikosti, jindy jsou augityporfyricky vyloučeny. Takové odrůdy se označují jako diabasporfyr a augitporfyr. Dutiny vzniklé vyvětráním živců nebo augitů bývají naplněny vápencem nebo jinými produkty rozrušených součástí, a tím vznikají diabasové mandlovce. Diabasy prostupují buď v podobě žil staršími sedimentárními útvary (lze je sledovat až do karbonu), nebo tvoří mohutné pokrývky. Uvnitř jeví diabasy odlučnost deskovitou nebo kulovitou. V Německu jsou diabasy zvláště vyvinuty v Sasku, Na Harcu a v Nasavsku. Největší rozšíření jeví diabas ve Skotsku a ve Skandinávii. V Čechách jsou diabasy rozšířeny zvláště v útvaru silurském, například u Chuchle, Radotína, Berouna, ale také v okolí Lipoltic. Významné naleziště je v Chrtníkách.
Diabas z naleziště v Chrtníkách patří mezi nejtvrdší. Kameny, které zde leží, byly do Veselí přivezeny v květnu 2007 u příležitosti otevření Centra aktivního odpočinku z chrtnického lomu, protože mnoho veselských staveb má v základech domů tento kámen. Při výstavbě zdejšího víceúčelového hřiště byl tento kámen použit do jeho základů a rozemletý diabas na povrch volejbalového i dětského hřiště a na přístupové cesty.
Pro zvětšení klikni na fotografii
